Toulavou stezkou za kulturou

Už se mi tvůj šátek v dáli ztrácí, smutek v duši mám.

Já se pro tě v cele na Pankráci asi ustejskám.

A to proto jen, že jsem měl svou zem tak rád - dělí nás ostnatý drát.

Ahoj kamarádi,

dnes jsem do PÍSNIČKY PŘED VANDREM vybral jednu starou trampskou klasiku ....vlastně muklovskou hymnu ... píseň Šáteček (Už se mi tvůj šátek v dáli ztrácí). Složil ji v cele pankrácké věznice trempský bard Jindra Hartl a vyšla například na desce Vandr do padesátejch.

Tohle o písni a té době napsal Vladimír Rogl, který byl za svou činnost v Junáku v průběhu padesátých až sedmdesátých let několikrát vyšetřován orgány StB: 

Charakteristickým prvkem, který spojoval všechny politické vězně - jak vzpomínal nejznámější slánský „mukl“ Míla Čapek - nebylo utrpení v nelidských podmínkách komunistických lágrů, kde se k nim bachaři chovali hůř než ke kriminálním živlům a vrahům, ale soudržnost a kamarádství, které si přinesli sebou a které jim pomáhaly nejen přežít, ale dokonce se i vzdělávat a bavit. Rozhodně nemínili udělat radost svým trýznitelům, aby upadali do letargie a nebo si dokonce sahali na život. Za všechno mluví i známých sedm „n“, které si zvláště děvčata vyšívala na své muklovské kapesníčky. Jen zasvěcení věděli co znamenají: „Nás Nemůže Nikde Nikdy Nikdo Ničím Naštvat!“

Možná to zní podivně, ale i v lágrech uprostřed vražedné práce existovaly skautské oddíly a trempské osady – vždyť „zločinem“ jejich členů byla touha po svobodě a láska k rodné zemi. A stejně jako proslulý šáteček se 7 N - stala se určitým symbolem i písnička Šáteček, kterou složil v cele pankrácké věznice trempský bard Jindra Hartl a která se šířila po věznicích a koncentrácích bez ohledu na ostnaté dráty, které je obklopovaly - protože volnost a svobodu nikdo nikdy spoutat nemůže!

(Slánské listy - Rogloviny: Šáteček za ostnatými dráty)

Pár slov o písni od Tony Linharta:

Když se v závěru roku 1990 nahrávala píseň „Šáteček“, přítomný autor Jindra Hartl slzel dojetím a k tomu dodal, že v roce 1949 napsal zcela něco jiného, než to, na čem se shodlo a nazpívalo 40 trampů. Jindra musel překousnout i to, že jsme spolu s Wabi Ryvolou museli poslední Hartlovu sloku přepsat, protože ta jeho původní se nevešla do melodie. A od té doby se Šáteček zpívá i s upravenou slokou.

(Trampský magazín - HISTORIE TRAMPSKÉ PÍSNĚ 5 - V padesátých letech a ještě o kousek dál)

Já vám nabídnu tuhle píseň v podání Tony Linharta, Franty Hackera a Tuláka Charlie  v záznamu pořadu Pocta Jaroslavi Řehořovi v Malostranské Besedě  16.1.2011

A to je dnes zase vše...loučím se s vámi svým tradičním pozdravem "SUCHOU STEZKU A SUPROVÉ VANDRY"

Tak ahoj

TOULAVEJ