Kapitolky z historie trampingu - Kapitolka 7. - Ledy se hnuly
Ahoj kamarádi,
v devadesátých letech v Právu vycházel seriál Bohumila Pekárka Kapitolky z historie trampingu. Já vám zde nabízím 7. kapitolku.
* * * * *
7. Ledy se hnuly
Na počátku 60. let se v Obraně lidu objevily stesky důstojniků na změkčilost branců, kterou porovnávali s dobrou tělesnou připravenosti trampů. Posléze se objevily i v dalších novinách a časopisech tábomické rubriky, v rozhlase i televizi občasné pořady, začala znovu pronikat trampská píseň. V roce 1964 se dal tehdejší první muž ve státě přesvědčit někdejšími komsomolci a starými trampy o nesmyslnosti celého protitrampského tažení.
Polevily kontroly, svaz mládeže i Svazarm umožnily v rámci svých organizací tuto činnost jíž veřejně, i když názvu tramp se vyhýbaly. Prosadila se Porta — soutěž trampské písně. [Pozn.red. — Z Porty se v pozdějších letech i díky podpoře mládežnického tisku [MS, MF1, ale i SSM stala snad nejmasovější kulturní akce naší mládeže. Nejen co do počtu diváků, ale i tvůrců — písničkářů, skupin, samozřejmě už v širším žánrovém spektru.) .
Vznikly časopisy — např. Zálesák, Tramp aj. Tramping konečně přestal být pronásledován a znovu získával popularitu. Žel, ne nadlouho. Většina toho, co přinášel začátek roku 1968, bylo po srpnu zmařeno. Do značné míry i volnost trampingu. Jen v malé míře pokračovalo tábornictví v některých organizacích, někteří trampové to vzdali, jiní se uchýlili k bezpečí chat. Jen část se nevzdala, nadále chodila na tramp, vandry či »čundry«. Party a osady nocují ve zříceninách hradů. Skalních slujích, v odlehlých a opuštěných staveních. Většinou ale po jejich odchodu čistších než úředně povolené kempy užívané mototuristy.
Trampská renesance
V posledních letech nepozorovaně vznikají i malé trampské party přímo na vesnicích; Hlavně tam, kde okolní příroda vlivem nedomyšlené lidské činnosti už přestala být přírodou.
Až nyní však znovu roste naděje na skutečnou renesanci trampingu. Opět byla založena skautská organizace, která zřejmě časem zplodí další trampy, obnovena je Tábornická unie a vznikají i další podobné organizace. Je však nejisté, zdá pro trampy je nějaký organizovaný spolek přirozený, vždyť právě volnost, nezávislost na výborech, usneseních atd. činila tramping po dlouhá léta přes veškerou nepřízeň přitažlivým.
Měnily se generace, měnili se i trampové sami. Měnily se ovšem i vztahy veřejnosti a úřadů k nim. Nejčastější námitkou bylo obvykle tvrzení, že trampové ničí přírodu. Ano, byli i takoví. Jenže kdyby za několik jedinců či part měli být odsouzeni všichni, kde bychom byli? Lze snad odsuzovat veškerou mládež, která netrampuje, za lo. co vyvádějí vandalově v nočních ulicích Prahy? Zřejmě se nám za několik posledních desetiletí zakořenilo do povah, že jenom »co se líbí mně, je správné«. Dělá-li někdo něco jinak, bu? du ho kritizovat. Čili egoismus, sobectví. A právě ti často kritizovaní trampové jsou díky své zálibě jedni z nejdružnějších občanů našeho státu. Podstata trampingu zůstává a zůstane až do té doby, kdy se objeví něco jiného, co by dokázalo mladého člověka s ještě nepokraucenou povahou uspokojit víc. Troufám si tvrdit, že poslední tramp zmizí s posledním remízkem, který nějaký byrokrat nechá vykácet. A to snad hned tak nebude.
(Konec seriálu)
BOHUMIL PEKÁREK
* * * * *
A je tu konec seriálu. Toto byla bohužel poslední kapitolka z historie trampingu
Všechny díly jsou zde
Takže se těšte na další články na mých stránkách .... suchou stezku a suprové vandry.
Ahoj
