Kapitolky z historie trampingu - Kapitolka 3. - VODA, MASŇÁCI, PAĎOUŘI,...
Ahoj kamarádi,
v devadesátých letech v Právu vycházel seriál Bohumila Pekárka Kapitolky z historie trampingu. Já vám zde nabízím 2. kapitolku.
* * * * *
3. VODA, MASŇÁCI, PAĎOUŘI,....
Vlna trampingu z počátku 20. let se nevyhnula ani vlnám Staré řeky. V sobotu se pachtili příslušníci trampské mariny s kánoemi i s vlastními silami. O víkendu ožívala zejména Jarovská pláň. V sobotu po namáhavé cesté proti toku řeky svítily do tmy táborové ohně a zněly písně. V neděli tam pak proběhla nejedná nelítostné námořní bitva. Kolik účastníků bylo sraženo do vody, kolik kánoí otočeno dnem vzhůru... V neděli k večeru usušeni dopolední nepřátelé pluli svorné v houfech, nebo i na vedle sebe připoutaných lodích. Opět za zpěvu při kytarách, nebo i za zvuku gramofonu. Někdy posloužila jako pádlo i kytara.
I když se později trampská marina vydala i na další řeky, nikdy se nemohla rozrůst do takových rozměrů jako tramping suchozemský.
Sporadicky se objevují i jízdní trempové na motocyklech se sidecary, hlavně lákavých značek Harley Davidson a Indián.
Souputníci a paďouři
S rostoucí vlnou trampingu, který se šířil postupně i do dalších center republiky, se objevovaly potíže. Každé nové lákavé hnutí přivábí nejednoho souputníka, kterého jevové stránky ke hnutí přilákají, aniž vnitřně dokáže přijmout vše. Tomu se neubránil ani tramping. Někomu se líbila romantika drsných kovbojů a začal napodobovat své hrdiny z filmů v "salónech" našich vsí. Pár opilých trampů vzbudilo vždy větší pohoršení než půlnoční potácení místních opilců. Vykradená chata se automaticky připsala na konto trampů.
Ale mnohým souputníkům trempů, kteří vlastně trampingu uzmuli a zdeformovali ideu družného, volného života v přírodé, vadily víkendové návaly i zpěv trempů ve vlacích, případné kanadské žertíky urážející puritánskou mysl "paďourů" či "masňáků", kteréžto názvy tehdy pro ně vznikly. Ale i skautům, kteří na svých lesních táborech rádi večer i ráno troubili na daleko halasící polnice, najednou vadily četné trampské party. Jiným se zdálo opovrženíhodné, když se několik trampů zúčastnilo vesnického bálu atd. Prostě pro několik výstřelků, a spíše pro nelibost nad částí mládeže, která dávala najevo nesouhlas se zkostnatělými zvyky ve společnosti, stali se trempové terčem útoku. Svaz skautů spolu s Klubem čs. turistů uspořádali dokonce v květnu 1924 společnou schůzi, kde jednali o "... ničení přírody, obtěžování a krádežích způsobovaných trampy". Přidaly se i některé noviny. V důsledku toho vyzvala zemská správa starosty obcí i četnictvo k zostřenému sledování trampů. Bylo to po jistou dobu nepříjemné, nicméně časem zásahy opadly. Alespoň nakrátko.
Osadní sportování
Po někdejších sportovních výkonech průkopníků, omezených vlastně jen na pěší túry s rancem na zádech, šířily se v poválečných letech mezi trampy i další sporty.. Ať již to byly jednoduché disciplíny atletické - hod kamenem, skoky do dálky (přes potok), do výšky, zápas, box, přespolní běhy, lukostřelba, kanoistika, volejbal, v zimě i lyžování. Časem vznikaly různé meziosadní soutěže, především ve volejbalu a přespolním běhu. Převážně trempové sport chápali i provozovali ryze amatérsky, pro vlastní zábavu. A přece mezi nimi vyrostlo několik špičkových sportovců.
Trampské zpíváni
Od trampingu nelze oddělit píseň, ať už ji budeme nazývat trampskou, nebo folk či country. Na nějakém škatulkování trampúm skutečně nikdy nezáleželo.
Už prví průkopníci bez ní nemohli být. Na dlouhých cestách si občas zazpívali do pochodu, u táborového ohně se mísily písně do častějšího vyprávění a čtení londonovek. Zpočátku převládaly písně vojenské, národní, někdy i písničky Karla Hašlera. Doprovodným nástrojem byl většinou jen »hubafon«, f. hřeben. Kytara se objevila později.
Množství starých trampských písní je nepřeberné, nové přibývají. Mnoho bylo i skladatelů. Najdeme mezi nimi texty i melodie původní a převzaté, najdeme i zhudebněné texty českých básníků, např. V. Hálka, V. Nezvala, G. Včeličky aj. Poměrně dlouho byla jedinou odměnou autorům radost z toho, jak se jejich písně šířily trampským národem. Teprve další módní vlna přinesla určitou, byť značně omezenou komercionalizaci trampské písně.
Jak roky ubíhaly, měnili se i trempové. Tramping je v polovině 20. let snad nejpřitažlivější náplní života mladých lidí. Kromě osad bychom v té době nalezli v nejedné městské hospůdce trempy při družné zábavě uprostřed týdne. Volnost hnutí, líčení prožitých příběhů a v neposlední řadě i to, že trampové jsou veřejně odsuzováni, přitahuje do jejich řad další a další odpůrce ofidalit Teď již ve větší míře i z jiných vrstev, než z těch opravdu chudých. Horší již pro celé hnutí bylo, že pro mnohé lidi se stal tramping módou. Ti, kdo měli prostředky, stavěli si chaty, někdy i procovské vilky. Chatových trampů, kteří by nedokázali strávit pár dnů pod stanem bez komfortního vybavení přibývá víc, než těch, jimž je romantika přírody a parta kamarádů nade vše.
Do jisté míry se měnil i vzhled skutečných trampů. Jako by odrůstali z dětských šatiček (ono také těm průkopníkům bylo teď třicet i vice let), postupně se mění kovbojské odění za pumpky a speciální svetry "miltony".
* * * * *
Všechny díly budou postupně zde.
Tak to byl 3.díl a za týden vám nabídnu zase další Kapitolku z historie trampingu. Tak se těšte už za týden
Ahoj
